Nejlepší na krkonošskou „zejmu“ bývaly „vysocké bačky“. Jaká to byla vymoženost do sněhu a mrazu?
Ještě počátkem minulého století kvetlo na Vysocku bačkorářské řemeslo. Mýlil by se ale, kdo by myslel jen na obyčejné domácí papuče! Vysocké „bačky" byly tou nejlepší obuví do sněhu a mrazu. Ale o tom už v Pasekách nad Jizerou s vedoucí tamního památníku mluvila redaktorka Eliška Pilařová.
S Andreou Bariakovou jsme právě v Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou a vidíme proslulé "vysocké bačky". Ono se řekne bačkory, ale to jsou opravdu bytelné boty, lepší do sněhových závějí snad nebyly.
„To určitě, byly vyhlášeny i z pamětí Františka Karla Pacholíka, lidového vypravěče a písmáka. Tady si můžeme přečíst, kde se vlastně vzaly bačky."
Kde se tedy vlastně vzaly bačky?
Čtěte také
„Pacholík například tvrdí, že v Bratrouchově byla žena ševčinka, která chodívala k porodům jako porodní bába. A jednou neměla obutí, tak honem co. Tak jí její manžel švec rychle porychtoval právě tyto bačky. A ona v nich pak chodila, tím se to snad potom dostalo snad až do Vysokého. Ale to je spíš jen taková poudačka."
Popišme bačky. Spodek je několikrát prošitý, mezitím je ještě kůže. Svršek je také hadrový. Jsou to takové úplně excelentní speciální horské takzvané důchodky.
„Je to tak. Bačky mají několik vrstev. Když si na ně sáhneme, tak můžeme počítat, vrchní vrstva, slabší vrstva, další, to už máme třetí, čtvrtou. Takže tohle má dohromady celkem pět vrstev. A ten úplně spodní díl, je určitě ze starého kabátu. To byl hlavní materiál na šití vysockých baček."
Čtěte také
Takže vlna. Svršek je hedvábí a boty na knoflíčky. Ty se zapínaly speciálním háčkem.
„Bohužel, ten háček tady nemáme, ten se nám už nepodařilo sehnat. Ale jsou to tedy úplně úžasné, polovysoké boty, šité bačky."
A tady je vidět i ševcovská mašina. To je docela zázrak, že se vůbec někde zachovala.
„To je z našich sbírek. Dostali jsme ji darem od bačkoráře. Bačkorářské řemeslo, kde se bačky dělaly u Grossmanů, to bylo ještě možná před nějakými dvaceti lety. To byly poslední bačkoráři. Tyhle byly připraveny na vyhození, tak jsme je zachránili a stanou se úžasným muzejním exponátem. A samozřejmě nám pomohlo vysocké muzeum, kam to řemeslo patří," dodává Andrea Bariaková.
Související
-
Znáte čamburínu? V hospodě Prdek v Pasekách nad Jizerou hrají dokonce i mistrovství světa
Jsou v Krkonoších pamětihodnosti, které v běžných bedekrech nenajdete. Za jednou takovou se vydáme do Pasek nad Jizerou, do hospůdky, které tu jinak neřeknou, než Prdek.
-
Nehubuj na Krakonoše nebo s tebou flákne! Podkrovní galerii vysockého muzea obsadil Pán našich hor
Ve Vlastivědném muzeu ve Vysokém nad Jizerou už tradičně jednička na konci letopočtu patří Krakonošovi. Pán hor se v nejrůznějších podobách usadí v tamní podkrovní galerii.
-
Krkonošské „poudačky„ či „přitrefuňky“ aneb Malý silvestrovský „pobejtek" ve Vysokém nad Jizerou
Každému se v životě přitrefí věci, které slouží k pobavení. I proto se stále rodí anekdoty, humorky, anebo jak se na krkonošských horách říká „poudačky", či „přitrefuňky".
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Ponižování a duševní potíže. TikTok jako nástroj pro ‚slutshaming‘ žen a dívek na Balkáně