Nebezpečí internetu. Poslané miliony nebo erotické fotky neznámým lidem. Týká se každého z nás
Kyberkriminalita je podle policistů největší problém současnosti. Týká se prakticky všech věkových kategorií, internet totiž používají jak mladí, tak i ti dříve narození. Mezi školáky je momentálně oblíbené rozesílání erotických fotografií. V některých případech končí nejen sexem nezletilých, ale také vydíráním, šikanou a někdy i pokusem o sebevraždu.
Na dospělé se zase zaměřily profesionální gangy z Asie nebo Afriky. Obětí jsou častěji ženy. Uvěří slibům o společném životě a neznámému muži pošlou peníze. Někdy desetitisíce, jindy miliony korun.
Je možné se problémům v internetovém světě vyhnout? I na to se zaměřil v pořadu Zaostřeno Václav Plecháček.
Náchodští policisté šetří internetové podvody, kdy ženy pošlou neznámému muži i miliony korun
Náchodští policisté vyšetřují další případy internetových podvodů, kdy neznámí pachatelé vylákali od různých žen peníze. Od některých desetitisíce, od jiných dokonce miliony korun. Podvodníci se vydávají například za lodní inženýry nebo vojáky na misích, ve skutečnosti jde s největší pravděpodobností o organizované skupiny v Asii nebo Africe.
„Osloví vás na Facebooku nebo na Instagramu, že uviděli váš profil. Že jsem ho zaujala a začnou s řečmi, které ta žena chce slyšet,“ popisuje začátek svých problémů Lenka z Náchoda.
První zpráva jí přišla lámanou češtinou, s největší pravděpodobností podvodník využil internetový překladač. Následně si s ním Lenka začala psát anglicky. Považovala ho za úspěšného lodního inženýra, po čtrnácti dnech dopisování ji požádal o peníze.
„Že má nějakou krizi v práci, havárii na lodi a že potřebuje pomoc.“
Tvrdil, že jí posílá své osobní věci i celoživotní úspory.
„Hotovost, kterou si nastřádal za celou životní pracovní kariéru. S tím, že mi přijde zásilka s penězi i jeho osobními věcmi.“
Jeden háček to ale mělo. Lenka totiž musela zaplatit pojištění zásilky.
„Začalo to dvanáctisty eury, nakonec chtěl deset tisíc EUR. Že jakmile mi ta zásilka bude doručena, tak mi ty peníze budou vrácené. Dokonce mě nutil do úvěru. Ať zastavím auto, a nebo si vezmu úvěr na barák.“
První částku paní Lenka zaplatila, druhou už ne. Začala pátrat po tom, jestli je historka pravdivá.
„Mělo to jít do Jakarty, tedy hlavního města Indonésie. Jenže kurýrní společnost prý změnila podmínky na doručení té zásilky.“
Lenka následně zjistila, že přepravní společnost uváděná na dokladech neexistuje. A došlo jí, že jde o podvod.
„Zastavilo mě to, zaplať Pán Bůh, včas, jinak jsem byla minimálně o čtvrt milionu lehčí.“
Podle Lenky za vším stojí organizovaná skupina lidí. Naletěla prý i proto, že se rozvádí a prochází tak těžkým životním obdobím.
„Projevují zájem, soucit. Neštítí se vůbec ničeho. Oni to prostě umí. Je to manipulativní jednání. Dělají z vás hloupou, abyste poslouchala. Musí to být naprosto chladní lidé, bez emocí. Já bych je nejraději kopla někam.“
Už je to několik měsíců, kdy Lenka odmítla další peníze poslat. Klid ale prý stále nemá.
„Je prostě neúnavný, píše mi pořád.“
Jaroslava se kvůli neznámému člověku zadlužila. Statisíce stále splácí
Podobný příběh, ovšem s horšími následky, prožila i Jaroslava. Také její potíže začaly poměrně banálně. Žádný divoký večírek s velkým množstvím vypitého alkoholu, jen počítač a připojení k internetu.
„Přijala jsem žádost na Facebooku od cizího člověka. Nevím, proč jsem to udělala, byla to hloupost.“
Muž ukrytý za profilem na sociální síti se vydával za amerického vojáka v Sýrii. Jaroslavě začal barvitě líčit svůj životní osud.
„Říkal, že přišel o manželku a má dvanáctiletou holčičku. Že by s tím vším chtěl skončit a začít nový život. Nasliboval mi hory doly, psal mi zamilovaný e-maily.“
Popisuje pohledná, zhruba pětatřicetiletá žena. Muž jí následně slíbil osobní setkání.
„Prý ho měli poslat někam do boje. To on nechtěl, že opravdu se vším sekne. A tak si zažádal o dovolenku.“
Jenže mělo to prý několik podmínek. Jednak údajnou žádost o dovolenou a následně i poslání peněz. Zhruba pětačtyřiceti tisíc korun. Ke svému účtu prý voják neměl přístup.
„Tvrdil mi, že o dovolenou musí zažádat manželka nebo někdo z rodiny. Tak jsem to udělala já. Napsala jsem jeho nadřízenému, šlo o generála, na kterého mi poslal e-mail. Jenže podle něj se musela složit kauce. Vysvětloval mi, že to jinak nepůjde a tak jsem poslala dva tisíce dolarů.“
Za podvody jsou organizované skupiny. Strategii mají dokonale propracovanou
Zaslání první finanční částky ale podvodníky neuspokojilo a celá záležitost zdaleka neskončila. Následovaly další platby. Přestože třeba její matce to přišlo podezřelé, Jaroslava dlouho žádné pochybnosti neměla.
„Měli tabulky, všechno konkrétně rozepsané. Člověk by to nepoznal. Nepřišlo mi to divné, zvlášť když se to vyřizovalo přes toho generála. Pak mi generál napsal, že aby ho mohli uvolnit, musí se ještě zaplatit letenka. Tu prý zčásti hradí armáda, zčásti on. A že po příletu domů mu to strhnou z platu. Všechno měli podrobně rozepsané, vypadalo to důvěryhodně. Tak jsem zase poslala peníze.“
A to se několikrát opakovalo. Jenže okamžiky štěstí prý střídalo zklamání.
„Vždycky po tom poslání částek jsme byli štěstím bez sebe, že už pojede domů a budeme konečně spolu. Druhý den ale generál napsal e-mail, že nastaly komplikace. Že prý když jde o důstojníka, tak za něj armáda musí sehnat náhradu. Dokonce poslal přímo jméno toho druhého vojáka a číslo letu. A že bude nutné ten let zaplatit, protože náhradu posílají právě kvůli němu. A proto budu muset uhradit další částku.
Podvodník ženu dokonce kontaktoval pomocí videohovoru. Seděl při něm uprostřed místnosti a tvrdil, že tak porušuje vojenské předpisy a může mít problémy.
„Říkal mi, že klidně bude riskovat vězení. Myslela jsem, že když ho vidím na vlastní oči, tak to přece není podvodník.“
I Jaroslava, podobně jako Lenka z prvního příběhu, prožívala v době internetového seznámení složité období. Vážně ji onemocněl otec, zdravotní problémy měla i její matka. Internetová komunikace s údajným vojákem ji prý psychicky pomáhala složitou situaci překonat.
„Byla jsem ráda, že si můžu s někým psát. Na všechno jsem byla sama. Mamka byla po operaci odjetá v lázních, já se starala o taťku i celý dům. Bylo to čím dál horší. A někdo mě prostě držel. Psychicky jsem se na to upnula a chtěla tomu věřit.“
Jaroslava tak úplně cizímu muži poslala během dvou měsíců čtrnáct tisíc dolarů, tedy téměř 320 tisíc korun. Většinu z toho si musela půjčit a dluh stále splácí.
„Tu první částku jsem měla doma, další jsem si postupně půjčovala. Pořád opakoval, že až přiletí, všechno mi vrátí. Že nemusím mít strach. Že budeme spolu, jedna velká a šťastná rodina a bude nám dobře.“
Podle policistů jde o učebnicové případy. Muž, často vdovec s dítětem, dlouhodobě pracovně mimo svoji rodnou zem, bez přístupu ke svým úsporám. Stejně podle vedoucího kriminální policie v Náchodě Miroslava Prouzy mluví i další podvedené ženy.
„Je to vždy velmi podobný scénář. Že jde o člověka, který se podílí na nějaké misi, většinou vojenské. Peníze má, ale zrovna s nimi nemůže disponovat. Požádají proto o nějakou menší částku, tím si ty ženy zavážou a pak už jen čerpají. Myslíme si, že jde o organizované skupiny a ty částky můžou jít až do milionů.“
Šance vypátrat pachatele je prakticky nulová
V evidenci mají policisté například i ženu z Teplic nad Metují, která neznámému člověku poslala pět milionů korun. Problém se netýká výhradně žen, mezi podvedenými se objevují i muži. Najít pachatele přitom prakticky není šance.
„My jsme schopni zjistit přípojný bod a ten je zpravidla v nějaké africké zemi. A justiční spolupráce s těmito zeměmi je prakticky nulová.“
A i když se policii podařilo dopátrat konkrétní místo, odkud maily přicházely, najít pachatele nebylo možné. Navíc je velmi pravděpodobné, že se muži při komunikaci s jednou ženou střídali.
„Měli jsme případ, kdy to byla jedna západoevropská země. Šlo o africkou čtvrť ve městě. Tam jsme se dostali přímo na byt, že kterého pachatel komunikoval. Jenže v bytě bylo těch nájemníků hodně, tak se nám konkrétního pachatele usvědčit nepodařilo,“ dodává kriminalista Miroslav Prouza.
Kriminalisté tak mají jedinou radu. Na jakékoli zprávy na sociálních sítích nebo e-maily neodpovídat.
„Protože ten text je poměrně srdceryvný. Je citový. A ženy jsou náchylné k tomu, aby uvěřili, že je ten příběh pravdivý. Takže vymazat a hlavně nekomunikovat.“
Kyberkriminalita se stále častěji týká i dětí
Kyberkriminalitu mezi školáky jde popsat poměrně stručně. Erotické fotky, sex mezi nezletilými, šikana, někdy vydírání. Podle policistů problém nejčastěji začíná kvůli sextingu, což je rozesílání intimních fotek nebo videí pomocí internetu, nejvíc prostřednictvím sociálních sítí.
Nahé fotky, vydírání a kyberšikana. Slovo, s nímž se setkávají školáci i kriminalisté na Náchodsku
Kyberšikana označuje velmi široký pojem trestné činnosti. Setkávají se s ní i školáci na Náchodsku. Kriminalisté tam letos vyšetřují neobvyklé množství případů týkající se sextingu, tedy rozesílání fotek a videí se sexuálním obsahem.
Na Náchodsku vyšetřují neobvyklé množství takových případů.
„Máme tady zhruba trojnásobný počet oproti celému Královéhradeckému kraji,“ ukazuje statistiky z Královéhradeckého kraje i jednotlivých okresů policistka Denisa Pokorná.
Školáci bývají podle policistů mnohem méně opatrní než dospělí.
„Teď uvidíte chlápka, který si takové fotky vyměňoval s dvanáctiletou holkou. Nakonec ji vylákal na schůzku. Naštěstí to řekla doma a rodiče se obrátili na polici. Ta pak v batohu muže našla nejen foťák a kameru, ale také uspávací prášky. Jen u focení by rozhodně nezůstalo,“ říká se v ukázce z instruktážního videa, kterým se policie snaží přímo na školách o osvětu.
Kromě už zmiňovaného posílání fotek cizím lidem často intimní snímky kolují i mezi spolužáky a kamarády. Podle mluvčí náchodských policistů Evy Prachařové je to běžné už mezi sedmáky nebo osmáky.
„To se skutečně děje zejména mezi mladšími ročníky na základních školách. V dalších případech pak dochází k tzv. loudění a shromažďování fotek s erotickým obsahem. No a následně k vydírání, protože oběti se obávají, že by jejich fotky mohly být někde zveřejněny.“
Jeden z odstrašujících případů se stal nedávno, na jedné ze základních škol v Královéhradeckém kraji, přesné místo policisté tají. Žáci tam soutěžili v tom, kdo nasbírá víc intimních fotek svých spolužaček.
„Praxe byla taková, že oni s těmi dívkami navazovali vztahy, komunikovali s nimi nebo je často pouze oslovovali a žádali je o fotografie, které potom mezi sebou vyměňovali. S tím, že měli i pomyslné žebříčky a cílem bylo nasbírat takových snímků co nejvíc.“
Popisuje podrobnosti policista Krajského ředitelství Královéhradeckého kraje Ondřej Moravčík.
S trochou černého humoru k tomu dodává, že zatímco dříve si školáci mezi s sebou vyměňovali céčka, kuličky nebo pokémony, dnes dělají to samé s erotickými fotkami svých spolužaček. Například, že za Petru z „Béčka“ chtějí erotické snímky Anety a Katky z „Céčka“.
„V tomto konkrétním případě se jednalo o žáky osmých a devátých tříd, potažmo prvních ročníků středních škol. A pomyslný vítěz této v uvozovkách soutěže nasbíral desítky fotografií spolužaček a kamarádek.“
Jak už bylo řečeno, takové fotky potom mohou sloužit k vydírání, šikaně nebo posměchu.
Potvrzuje to policistka Denisa Pokorná.
„Ta dívka se většinou ve snaze zalíbit se svému vyvolenému takovým způsobem tedy podvolí. A pak už to tedy běží svým vlastním životem.“
Sex jen pár hodin od první zprávy na sociální síti
Kriminalisté současně upozorňují na rychlost, s jakou se podobné případy dějí. Nejde prý o týdny nebo dny, ale hodiny. A to i přesto, že se školačka se svým protějškem do prvního kontaktu přes sociální síť třeba vůbec neznala.
„Krátké oslovení, velmi rychlá reakce, kdy se ti dva tedy znají pouze přes onu sociální síť. Během dvou hodin spolu chodí, během tří hodin už si vymění intimní fotografie a potom už je to práce pro nás.“
Policisty nedávno šokoval případ, kdy se dvanáctiletá školačka seznámila s šestnáctiletým chlapcem, ten ji za pár hodin prostřednictvím internetu zasvěcoval do tajů masturbace a druhý den už mezi dvojicí došlo k reálnému sexu.
Přitom šlo o pohlednou dívku, jedničkářku, v kolektivu velmi oblíbenou. Přesto za pár hodin svolila k sexu s mladíkem, kterého do té doby nikdy neviděla. Pro dívku šlo přitom o první takovou zkušenost.
„Překvapilo mě, že se do této situace dostala i dívka ze slušné rodiny, chytrá žákyně, hezká holka. Nechala se ovlivnit a přistoupila na to, že se setkají a dokonce, že došlo k pohlavnímu styku,“ říká Lucie Kašparová.
Podrobnosti zná díky veřejné přednášce s názvem Děti v pasti sociálních sítí. Policisté ji naposledy připravili pro rodiče dětí v Červeném Kostelci na Náchodsku. Upozorňovali právě na nebezpečí, které na internetu na děti číhá.
„Zaujalo mě, že policista potom šel na přednášku do třídy, kde se měl pokusit tipnout, o kterou se jednalo dívku. A vůbec se netrefil, vytipoval tři úplně jiné holky.“
Situace je vážnější, než se většina rodičů domnívá
Paní Lucie má tři syny, nejstaršímu je jedenáct, nejmladšímu osm. Ani jeden zatím vzhledem k věku nepoužívá Facebook, znají ale Youtube a nejstarší i Instagram.
Po policejní přednášce Lucie právě v téhle sociální síti změnila synovi nastavení užívání, setkala se ale s nečekaným odporem.
„Synovi se nelíbilo, že změníme veřejný účet na soukromý. Nesouhlasil ani s tím, že odstraníme lidi, kteří sledovali a on je přitom vůbec nezná. Opravdu mu velmi vadilo, že pokud na síť umístí nějakou fotku, tak přijde i lajky. Pochopila jsem, že mezi kamarády a spolužáky pomyslně soutěží v tom, který snímek jich získá nejvíc.“
Podle Lucie Kašparové je situace vážnější, než si většina rodičů myslí. Už před přednáškou prý se svými syny o problémech spojených s používáním internetu mluvila. Teď se na to zaměří ještě víc.
„Určitě je nutné se o to všechno víc zajímat, víc dohlížet, víc komunikovat. Občas se přesvědčit, co zrovna na internetu sleduje, zeptat se, s kým si dopisuje. Sama jsem si založila instagramový účet, abych měla pod kontrolou, jaké tam dává příspěvky. A snažím se mu vysvětlovat, co je vhodné tam umisťovat a co nikoliv. Co je možné z rodiny ukazovat a podobně.“
Podle policistů je to potřeba. Děti prý často nevnímají, že fotky, které sdílí na sociálních sítích, jsou problematické. Přitom jde o velmi vyzývavé pozice, především dívky často ve spodním prádle napodobují světové celebrity.
„Rodiče mají velmi slabou znalost sociálních sítí. Oni de facto tento prostor úplně přenechali dětem. Bohužel, v poslední době se sice my dospělí snažíme dostávat na Facebook, ale neuvědomujeme si, že děti již tuto sociální síť opouští a přesunují se na Instagram. Takže jedním z cílů naší přednášky je říci rodičům, že existují i jiné sociální sítě a aby zaměřili svoji pozornost i tam.“
Případy o kterých policie ví jsou jen špičkou ledovce
S případnými problémy se přitom školáci svěřují dospělým jen málokdy. A nemusí se to týkat jen kompromitujících materiálů.
Potvrzuje to příběh středoškolačky z Velkého Poříčí na Náchodsku. Ta se kvůli nevěře rozešla s přítelem. Přes sociální sítě pak zažila výhrůžky, které skončily fyzickým napadením.
„Nejdřív byla šikana, že pokud se mu neomluvím, tak to bude řešit jinak. Vyhrožoval, že ublíží mé rodině, že podřízne mého brášku. A dopadlo to tak, že mě při osobním setkání uhodil a říkal, že tím to nekončí.“
Teprve potom sebrala odvahu a případ oznámila policii. Kriminalisté si přitom myslí, že případy o kterých ví, jsou jen špičkou ledovce.
Jak zajistit bezpečnost našich dětí? Bezpečně do školy a ze školy. Ale dnes také na internetu!
Vrchní komisař Policie ČR kpt. PhDr. Ondřej Moravčík v naší radioporadně na téma: bezpečně nejen ze školy a do školy. Jak zajistit bezpečnost našich dětí?
Podle nich mohou některým problémům zabránit právě rodiče školáků. Třeba pomocí speciálních aplikací, které umožňují dospělým regulovat u svých potomků přístup k nejrůznějším sociálním sítím, popřípadě omezit používání mobilů, tabletů a notebooků v nočních hodinách.
„Našim cílem není jim říkat, zablokujte sociální sítě, to v žádném případě. Naopak doporučujeme, naučte se s nimi pracovat, sledujte trendy a zjišťujte a ověřujte si, co vaše děti na sociálních sítích dělají,“ dodává policista Ondřej Moravčík.
Znovu přitom připomíná, že klíčová je prevence a zároveň ale říká, že by se děti neměli nudit. Slovo nuda totiž v internetové komunikaci, kterou policisté u závažných případů zaznamenali, zaznívá velmi často.
(Pořad Zaostřeno zaměřený na kyberkriminalitu odvysílal Český rozhlas Plus)
Související
-
Nebezpečí online světa. Bezpečný internet a kyberšikana....
Radioporadna - Mgr. Jaroslav Mareš - internetová poradna - kouzla a nebezpečí online světa - bezpečný internet a kyberšikana - Zajímavá osobnost je Hostem Radiopora...
-
Děti nemají zkušenosti s filtrováním informací. Pomozte jim zvládat nebezpečí internetu
Bc. Aleš Mentberger v naší radioporadně na téma: Nástrahy internetu. Víte, čím se baví na sociálních sítích vaše děti? Jde o bezpečnost celé rodiny.
-
Rizika internetu, krádeže, problémy seniorů nebo alkohol a...
Víte jak se chovají vaše děti na internetu? Dáváte si pozor při nakupování na osobní věci? Nenecháváte doklady nebo mobil zbytečně bez dozoru? Právě s takovými situ...
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
