Jak cestují zvířata? Zdeněk Bárta zažil legendární transporty Josefa Vágnera a teď na ně navazuje

4. říjen 2019

Dnes se budeme v Českém rozhlase Hradec Králové bavit například o tom, jak se vozí zvířata ze Safari Parku Dvůr Králové do Afriky a naopak přivážejí na východ Čech. Naším hostem je muž, který to dělá poctivě už přes 40 let, jmenuje se Zdeněk Bárta a je vedoucím oddělení výměny zvířat dvorského safari parku. 

Vy prý pamatujete ještě legendárního Josefa Vágnera.
Já jsem dokonce za Josefa Vágnera jako ředitele do zoologické zahrady jako jeden z dnešních posledních zaměstnanců nastupoval.

Zdeněk Bárta ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Někde jsem četl, že éru Josefa Vágnera pamatuje ve Dvoře Králové už jen pár šimpanzů a potom vy.
Je nás tam pár, ale opravdu už nás není mnoho.

Učil jsem se jak od Ing. Josefa Vágnera, tak od jeho syna Zdeňka. Snažím se jejich fígle, co mě naučili, zdokonalovat.
Zdeněk Bárta, vedoucí oddělení výměny zvířat dvorského safari parku

Vždy jste měl rád zvířata?
Kdybych neměl zvířata rád, tak nevěnuji celý svůj život zoologické zahradě. Odmalička. Já jsem měl výhodu, že jsem vyrůstal ve Špindlerově Mlýně, de facto u dědy ve Svatém Petru. Děda byl přírodní muž a opravdu mě naučil milovat přírodu a zvířata. A to mi zůstalo až do teď.

Čtěte také

Myšlenka Josefa Vágnera tenkrát byla udělat u nás v Evropě ve Dvoře Králové takovou genetickou banku, ze které by se potom vracela zvířata zpátky do Afriky. Je v tomto dvorský safari park výjimečný?
Je velmi výjimečná, protože opravdu většina zvířat, která tam dnes jsou, tak už jsou to potomci těch původních zvířat přivezených přímo z Afriky. Ostatní zoologické zahrady získávají zvířata většinou různým vyměňováním, půjčováním, darováním, kupováním, což my také už nyní děláme. Ale naše zahrada měla tento unikátní start, že začínala se zvířaty z volné přírody, které navozil inženýr Vágner.

Zdeněk Bárta je jeden z nejzkušenějších odborníků na přepravu zvířat v Evropě

Jak se za ty roky proměnila ona samotná přeprava zvířat? Protože asi i v tomto směru musel nastat ohromný skok, když zavzpomínáte na začátky před těmi 40 lety?
Ono to je už víc jak 40 let. Pamatuji si poslední transporty Ing. Vágnera, vozil zvířata z volné africké přírody a vždy mě to strašně zajímalo. Nastoupil jsem do zoologické zahrady jako ošetřovatel a vždy, když jsem věděl, že se budou zvířata přivážet, odvážet, nakládat, chodil jsem do práce ve tři, ve čtyři ráno, abych stihl svoji ošetřovatelskou práci a mohl se účastnit samotného nakládání a manipulace se zvířaty. Díky mé zarputilosti a šíleného zájmu, byl jsem úplně fanatický, tak jsem se do toho dostal. A učil jsem se jak od Ing. Josefa Vágnera, tak od Zdeňka Vágnera, jeho syna. Když potom odcházel jak starý pán, tak Zdeněk, který šel pracovat do zahraničí, tak to zbylo v uvozovkách na mé maličkosti. Já jsem byl ale šťastný. Snažil jsem se samozřejmě různé jejich fígle a systémy, co mě naučili, zdokonalovat.

Míváme kolem 30 až 35 transportů za rok. Když si to spočítáte, vidíte, že jsme víc jak půl roku se zvířaty na cestách.
Zdeněk Bárta, vedoucí oddělení výměny zvířat dvorského safari parku

Zvířata se přepravovala v takových bednách, v boxech, nemohla se pořádně hýbat. To se vám příliš nelíbilo a přišel jste s nejrůznějšími zlepšováky, jak to udělat, aby zvířata při transportu trpěla co nejméně.
Zvířata se stále vozí v bednách, všelijakých skříních, ale já se je snažím celý život vylepšovat. Dělám to všechno proto, aby zvířata při samotném transportu trpěla co nejméně, protože ať si budeme říkat, co chceme, je to pro každé zvíře stres. Tak se snažím vylepšovat ty transporty jak technicky, tak i itinerářem, který si vždy před každou cestou dělám. Je to opravdu rozpočítané na hodiny. Aby zvířata jela co nejrychlejší trasou a na cestě strávila co nejméně času.

Čtěte také

Vy jste jeden z nejzkušenějších odborníků na přepravu zvířat v Evropě, řekl bych. Znáte určitě nejen všechny evropské i tuzemské, možná i světové zoologické zahrady, ale možná i všechny silnice a dálnice. Máte spočítáno, kolik času za rok strávíte na cestách?
To samozřejmě spočítáno máme, protože na celý rok si děláme itinerář, kdy, co, kde, komu, jak budeme přepravovat. Míváme v průměru kolem 30 až 35 transportů za rok. Když si to spočítáte, kolik má rok týdnů, vidíte, že jsme víc jak půl roku na cestách se zvířaty.

Jezdíte tedy po celé Evropě?
Jezdíme po celé Evropě. Dokonce ještě před teroristickými útoky na "dvojčata" v USA byla podmínka, že zvířata musela mít při leteckém transportu doprovod. To už dnes podmínkou není. A dá se říct, že doprovod létá pouze s těmi medializovanými transporty, většina lidí asi slyšela o velké přepravě nosorožců do Afriky. A co se týká ježdění po Evropě, tak tu máme samozřejmě proježděnou křížem, krážem. Musím mít řidičský průkaz, jako mají řidiči kamionů a veškeré doklady, co k tomu patří.

Zdeněk Bárta je jeden z nejzkušenějších odborníků na přepravu zvířat v Evropě

Která zvířata jsou nejchoulostivější na přepravu? A naopak, která cestování zvládají hravě? S kterými zvířaty zkrátka nejraději putujete a která moc nemusíte?
Je těžké to nějak škatulkovat. Každé zvíře je prostě individualita. Některá se chovají tak, že vám nastoupí do toho přepravního prostředku úplně v pohodě a potom jsou zvířata, kterým se nechce a musíte na to používat různou taktiku a fígle, které máte za ty roky vyzkoušené. Ale mohu říct, že takovým mým asi nejoblíbenějším zvířetem na cestách jsou žirafy.

Žirafy máte rád.
Ty miluji úplně nejvíc ze všeho. Protože to jsou nádherné, krásné a obrovské osobnosti. A vozit je, to je zkrátka unikátní. V Evropě je vozíme jen asi tři nebo čtyři.

Čtěte také

Vy jste prý dokonce rekordmanem, co se týče transportu žiraf po Evropě. Navozil jste jich úplně nejvíc.
Ale už jsem dlouho nebyl v kontaktu s kolegy, kteří je v Evropě vozí. To je jeden Angličan a jeden Holanďan. Ale do minulého týdne mám převezených celkem 452 žiraf.

Nedělají problém třeba tunely a podjezdy, když má žirafa dlouhý krk a sama je poměrně vysoká.
To je velmi častá otázka. Ne, nedělá to problém. Máme speciální přepravní vozík vyrobený jedním šíleně šikovným pánem, s kterým jsem to celé konstruoval a projektoval. Postavili jsme vozík a jezdíme dle předpisů. To znamená, že nesmíme být vyšší než 4 metry, což je předpis a zákon. Pokud byste byl vyšší než 4 metry, musíte mít předepsanou trasu a doprovod. A aby žirafy mohly v tomto vozíku cestovat, tak je konstruován tak, že je dlouhý. To znamená, že když je žirafa vyšší, tak chvíli cestuje trošičku jako s nataženým krkem. A kdykoliv zastavíme, tak se vozík dá zvednout až do výšky 5,5 metrů. Zvedneme ho, žirafa se projde a odpočine si. Děláme odpočinky a pauzy. Pak to zase stáhneme na 4 metry a pokračujeme dál.

Žirafy na safari

A jí to nevadí takto cestovat?
Ne, opravdu jí to nevadí. Je to vyzkoušené.

Kam pojedete v nejbližší době a koho povezete?
Příští týden jedeme do Francie do jednoho národního parku. Objednali si nás, doslechli se o nás ani nevím pořádně od koho. Měli bychom jim přepravit pět daňků a losa evropského. Takže jezdíme přepravovat i pro jiné zoologické zahrady a organizace, protože naše zvířata se stále nevozí. Takže vozíme i pro jiné subjekty.

Jakub Schmidt a Zdeněk Bárta ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tak ať šťastně dojedete, ať šťastně zvířata dovezete. Moc děkuji za dnešní zajímavé a krásné povídání. Vedoucí oddělení výměny zvířat dvorského safari parku Zdeněk Bárta byl naším hostem.
Děkuji za pozvání a na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související