Dagmar Ruščáková: Pořád za dveřmi

7. duben 2013

Uvědomila jsem si to, když jsem včera kupovala už potřetí za sebou zaručeně poslední zimní dávku slunečnice do ptačích krmítek. Zase jsem skončila v květinářství, přitom tady ve Dvoře Králové ji můžu na jednom rohu koupit hned ve třech různých obchodech - v květinářství, v zelenině a v prodejně chovatelských potřeb.

Přestože moje běžné nákupy míří častěji spíš k zelenině a psím mlskám, než ke květinám, tak pro tu slunečnici chodím skoro vždy právě tam. A přistihnu se, jak se zasněným výrazem zírám na desítky barevných sáčků, potištěných lákavými obrázky zeleniny a květin. Okouzlují mě, v duchu cítím na tváři vlahý vánek a pod rukama prohřátou zem.
Návrat do reality je drsný. Ač je duben, venku stále mrzne a já jdu zase koupit slunečnici pro hladové ptáky. Meteorologové nás ujišťují, že zima není v průměru chladnější než obvykle, že je srážkově v normálu a sadisticky zdůrazňují, že i naši předkové říkali: duben- ještě tam budem.
No jo, ale já už tam být nechci! Aspoň ne pořád. Jaro je za dveřmi už měsíc a ne a ne jimi projít. Uznávám, že zima byla jako celek průměrná, ale proč si to museli Leden a Březen vyměnit? Leden se hodil v lednu marod, Březen za něj zastoupil a teď se Lednu nechce odejít na odpočinek, takže Duben si pozpěvuje „ještě tam budem" a zlomyslně sněží?
Jak mám v zimě sníh a mráz ráda, tak si koncem března zoufám, když u nás nenajdu ani kousek zelené travičky, zato stále zakopávám o hromadu starého zmrzlého sněhu, a sluníčko se nejspíš odstěhovalo na sever - však syn říkal, že v Norsku teď svítí každodenně. A jaro jepořád za dveřmi.
Lidé jsou unavení a mrzutí, chybí jim teplo a barvy.Všichni se do toho květinářství prostě nevejdeme. Takže volám na jaro: rozkopni konečně ty dveře, nezůstávej za bukem! Prosím, zahřej nás teď, a ten průměr můžeš strčit meteorologům za klobouk!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.