Co vlastně víme o bratrech ze Soluně, díky kterým si každý 5. červenec užíváme sváteční den?

5. červenec 2018

Náš dnešní host, doktor Petr Hejhal z Katedry archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, přišel proto, aby nám vysvětlil, komu to vlastně vděčíme za to, že nemusíme každý rok 5. července do práce a můžeme si užívat volného svátečního dne.

Cyril a Metoděj za to mohou, viďte? Rok 863, kdy přišli na Velkou Moravu, jestli si to správně vybavuji z hodin dějepisu.
Určitě ano. Ten příběh dvou bratrů ze Soluně je asi dostatečně známý, takže já to jen stručně zrekapituluji. V podstatě jde o to, že roku 861 kníže Rostislav vysílá žádosti na západ i na východ, na západ papeži Mikuláši I. o vyslání biskupa, zřízení nové diecéze, tam mu teda papež nevyhověl. Další žádost směřovala na východ k byzantskému císaři Michalovi III. A ten Rostislavovi vyhověl částečně, nevyslal biskupa, ale vyslal skupinu kněží a vedoucí té skupiny byli tito dva bratři ze Soluně, Konstantin, posléze tedy Cyril a Metoděj.

Asi je důležité také říct, proč kníže Rostislav chtěl, aby sem tito dva muži přišli.
Ano. Nikoliv, aby zde christianizovali Moravu, protože Morava v této době již byla křesťanská, to víme i z jiných písemných zpráv, víme to i z archeologických výzkumů, církevní architektury, kostelů. Prostě máme tam nějaké kostely už starší než je ona cyrilo-metodějská misie. Nicméně ta žádost byla motivována řekněme spíše politicky. Rostislav prostě chtěl, aby mu bylo umožněno mít biskupství. A byl zde i potom tedy i jasný příklon k té politice, k té Byzanci.

Na slavnostní mši na nádvoří u baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje přišly tisíce lidí.

Co o nich víme? Tedy o Cyrilovi a Metodějovi? Proč právě oni, pane doktore?
Byli to v této době již řekněme prověření intelektuálové, kteří byli schopni misijní činnosti. Už měli za sebou misijní činnost na Chersonesu, dále Konstantin ještě v Řecku vytvořil písmo, vytvořil glagolici, přeložil některé církevní texty. Byli nadaní jak organizačně, tak jazykově pochopitelně, tak byli vybráni. Měli už znalost a kontakt se slovanským prostředím, poněvadž tam, kde oni žili, bylo početné slovanské osídlení.

To znamená kolem Soluně.
Ano.

Co se tedy stalo, když přišli sem k nám v tom roce 863? Ono to tedy nebylo 5. července, prý to bylo někdy na jaře, jsem se dočetl. Co se potom dělo?
Misie dorazila roku 863 na Velkou Moravu, zde překládali další liturgické texty, položili základy slovanské liturgie, světili kněží a tak dále. Jejich misie na Moravě, respektive pobyt, který započal roku 863, potom byl ukončen roku 867, kdy se Konstantin a Metoděj a jejich žáci odebírají do Říma. V Římě, to je důležité, se cesty obou bratří v podstatě rozdělují. Konstantin vstupuje do kláštera roku 869, přijímá jméno Cyril a tam také posléze umírá.

Velkomoravská říše

Kde se vlastně Velkomoravská říše tenkrát rozprostírala.
Tak, jak kdy, řekněme. Ona ta říše neměla své pevné hranice, respektive my, pokud můžeme sledovat dějiny této říše, tak se pohybujeme v 9. století. Jádro říše, jak už tedy název napovídá, bylo na Moravě. Největšího rozsahu říše doznala za vlády dalšího z knížat Svatopluka a řekněme, že v této době, to se pohybujeme někdy od 70. let do první poloviny 90. let 9. století, zaznamenala skutečně největší územní rozmach. K Velkomoravské říši můžeme počítat i území Čech, což je pro nás zajímavé.

Takže náš kraj tam také patřil? Východní Čechy?
Tak je to otázka samozřejmě, co to všechno znamenalo. Ale asi ano. Dále část Polska, část Panonie, takže ten rozsah byl asi největší v této době. Nicméně po smrti Svatopluka, protože to bylo vázáno prostě na silného panovníka, po jeho smrti další územní celky, třeba Čechy, tak odpadají. A říše se pochopitelně zase zmenšuje až následně tedy úplně mizí z písemných pramenů.

Mě zajímá váš archeologický pohled na 9. století, který bude určitě neméně zajímavý, jako ten historický. Historici nám vypráví příběhy a vy archeologové je pak doplňujete o ty kulisy. Dá se to tak říct?
Dá. Zjednodušeně řešeno, se to tak dá říct. Neplatí to asi stoprocentně, ale v zásadě ano.

Kostel svaté Margity Antiochijské v Kopčanech, patrně nejstarší křesťanský kostel ve střední Evropě

Jak ti lidé žili? Jak to vypadalo v těch vesnicích, jaké byly domy a tak dále?
Jak kde. Protože my, třeba co se týče těch domů, tak máme poměrně plastičtější představu o situaci na Moravě, ale třeba z východních Čech v této době. Máme doklady keramiky a tak dále. Ale máme velice málo informací o tom, jak v této době bydleli lidé ve východních Čechách. Ovšem bude to asi spíš stavem poznání, protože nějak zásadně se to lišit asi nemohlo od té situace na Moravě. Abych to nějak shrnul, základním typem bylo obydlí nadzemní, případně částečně zahloubené pod úroveň terénu. Takřka ze sta procent ty domy byly dřevěné, případně takzvaně dřevo-hliněné. To znamená, že dřevěná konstrukce třeba srubová, mohla potom být doplněna nějakým hliněným výmazem, který měl funkce izolační řekněme.

Co šperky, nebo takové věci? Předpokládám, že se tenkrát velkomoravské ženy, když to tak řeknu, také zdobily šperky, náušnicemi a tak dále.
Určitě. To je další typ nalezišť, nebo lokalit, které nám mnoho říkají o životě, a to jsou tedy paradoxně pohřebiště. Protože, co se týče pohřebišť z doby Velkomoravské, pohřebišť z 9. století na Moravě, převážně v okolí velkomoravských center, tak máme k dispozici už tisíce a tisíce hrobů. A víme, že některé hroby jsou velice bohatě vybavené, máme tady početnou skupinu ženských šperků, ať to jsou různé ozdoby hlavy, to znamená náušnice, nějaké náhrdelníky, které mohly být tvořeny z kovových korálků, ze skleněných korálků, třeba z drahých kamenů, máme třeba karneolové korálky, jantarové korálky. Ta škála byla dost široká.

Vykopávky v Mikulčicích

Takže ženy se rády zdobily už tenkrát.
Evidentně.

Když se ještě na závěr vrátíme zpátky k bratrům ze Soluně. Konstantin, pak Cyril, tedy zemřel v Římě. Tam je pochovaný. A my víme, že svůj hrob má v kostele svatého Klimenta v Římě. Ale co Metoděj? On svého bratra přežil o několik let a vrátil se potom zpátky na Velkou Moravu.
Ano, vrátil se na Velkou Moravu po jistých peripetiích, zemřel roku 885. A je pohřben někde na Moravě. A je otázka kde. Místo Metodějova pohřbu jaksi dráždí hodně našich moravských kolegů. V úvahu připadají nějak seriózně vzato asi dvě lokace řekněme. Tou jednou může být chrámový komplex v Uherském Hradišti-Sadech, kde by teoreticky mohl být Metoděj pohřben. Případně se ještě se uvažuje o takzvané trojlodní bazilice v Mikulčicích.

Logo

Uvidíme, jestli se podaří najít odpověď někdy na tuhle otázku. Každopádně moc děkujeme za odpovědi na otázky, které jsme dneska položili, co se týče Cyrila a Metoděje panu doktorovi Petru Hejhalovi z Univerzity Hradec Králové.

autoři: Milan Baják , jak
Spustit audio

Související